Vznik a pád
Velkomoravské říše

Velkomoravské říši (830 - 906), též nazývané státem "Mojmírovců" , předcházela na dnešním území České republiky říše Sámova (7.století). Sámo vyprostil Čechoslovany z avarského poddanství a stal se prvním panovníkem velké říše západoslovanské. Jelikož Sámova říše ale byla mnohem spíše "kmenovým svazem" nežli státním útvarem, dá se teprve až o Velkomoravské říši s pravdivostí tvrdit, že byla skutečně prvním známým západoslovanským státem na území střední Evropy, což uvádí i oficiální server České republiky.

obrazek

( Krůček od státního zřízení byli i Keltové , kteří zdejší prostor osídlovali zhruba o 1000 let dřív. Zestručnělé dějiny od odchodu Keltů, přes usídlení germánských kmenů na našem území a římské obranné akce proti germánským "barbarům" - tzv. Markomanské války - až po dobu "stěhování národů" najdete tady )

Historii tohoto - ve své době nejmocnějšího a nejsilnějšího - státu lze rozčlenit zhruba do čtyř období, podle panovníků, kteří byli zrovna u moci.

I. vznik velkomoravské říše, období panování Mojmíra I., knížete moravského, (830-846)
Počátkem 9. století se objevují dvě knížectví, které spolu vedou politický boj – moravské knížectví, pravděpodobně s centrem v jihomoravských Mikulčicích, sídle knížete Mojmíra I., a nitranské knížectví se střediskem v Nitře na jihozápadě dnešního Slovenska, kde sídlil kníže Pribina. Roku 833 se knížeti Mojmírovi I. podařilo Pribinu z Nitry vypudit (Pribina postavil v Nitře první křesťanský kostel), a poté připojil jeho knížectví ke svému. (Pribina ale nepřišel zkrátka, východofrancký král Ludvík Němec mu dal v léno Panonii.) Spojení těchto dvou knížectví je označováno za vznik velkomoravské říše (Velké Moravy).

II. období - šíření byzantských kulturních vlivů za vlády Rostislava I (846-870)
Moravský kníže Rostislav usiloval o církevní samostatnost v Římě a v Cařihradě. Z Byzance si vyžádal křesťanské věrozvěsty Cyrila (Konstantina) a Metoděje roku 863, původem Řeky ze Soluně, jejichž působení napomáhalo k pronikání byzantských kulturních vlivů, a mělo za cíl eliminovat politické tlaky z východofranské říše, která novou moravskou říši neustále ohrožovala. Úspěšně se jim tady také dařilo překonávat pohanské tradice a zvyky. Brzy proti nim vznikla opozice ze strany německých kněží – rozhodujícím činitelem byl biskup Wiching. Roku 870 byl Rostislav I. zradou synovce Svatopluka zajat a vydán Ludvíku Němcovi, který jej nechal oslepit. Morava se na jeden rok dostala pod správu rakouských markrabí. V tom samém roce byl zajat jeden ze věrozvěstů (Metoděj) německými biskupy a zavlečen do Němec. Uvězněn byl i Svatopluk, propuštěn byl za příslib, že povedeněmecká vojska proti vzbouřeným moravanům. Jak dosáhl moravského území, přešel na moravskou stranu, a Němce porazil. Metoděj je v Římě opět potvrzen moravským arcibiskupem. Vrací se na Velkou Moravu a zde žije nikoli bez problémů až do své smrti v r. 885. (Má být údajně pochován v moravském Velehradě, ale jeho hrob se nikdy nepodařilo najít.)

III. období - rozkvět říše za vlády Svatopluka I. (871-894)
Po krátkém vojenském konfliktu s východofranskou říší uznal Svatopluk I. její ochranu a zavázal se k placení tributu. Usmíření se západním sousedem (mírová smlouva z Forcheheimu s L. Němcem, kde byl Svatopluk I. uznán vládcem Moravy) otevřelo Svatoplukovi I. ruce k zahájení územní expanze Velkomoravské říše.

Podřídil se mu i český kníže Bořivoj I. Vedle Kyjevské Rusi a Bulharska byla velkomoravská říše jednou ze tří velkých slovanských říší.

Byla významným střediskem řemeslné výroby, obchodu a vzdělanosti. Stavěly se paláce knížat a kostely. V době vrcholného rozmachu velkomoravská říše zahrnovala tato území: Moravu, Čechy a Slovensko, severní část Rakouska, tehdejší Panonii (Maďarsko, až po Blaton), Červenou Rus, část Polska (při horní Visle a Odře), Lužické Srbsko (viz. mapa). Jedno z nejznámějších středisek Velkomoravské říše hradiště Staré Zámky leží nedaleko Brna.

IV. období - doba úpadku říše za vlády Mojmíra II., syna Svatoplukova (894-906)
Po roce 894 kdy kníže Svatopluk zemřel, začaly se od říše odtrhávat některé kmeny (Čechy, Lužice). Mojmír II. svádí boje s východofranckým králem Amulfem. Maďarským nájezdníkům se daří roku 906 velkými povodněmi oslabenou říši zcela ovládnout. I když velkomoravská říše jako politický celek zanikla, přežívala dál během 10. století, což dokumentují především archeologické nálezy .



Nadvláda Maďarů nad Moravany pak trvala celých 50 let: Boleslav I ( v dějinách spíše známý jako bratrovrah Václava "Svatého" - Stará Boleslav, rok 929) v bitvě u Augšpurka porazil Maďary a vyprostil Moravu z maďarského područí.



Copyright © 2017, Jindřich Bíža
mail na autora webu   email


„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich