Pověst O Zderadově sloupu
na Křenové ulici

Na Křenové ulici blízko řeky Svitavy stojí krásný sloup. Vypadá jako gotický, a dodnes se neví, kdy, kým a proč byl postaven. Pověst říká, že ho nechal zbudovat český král Vratislav II. Měl lidem navždy připomínat, že tu byl zavražděn jeho přítel Zderad ze Švábenic.

Pověst (3D mapa = klik na foto) (mapa)

V létě roku 1091 se král Vratislav II. rozhodl oblehnout svého "neposlušného" bratra Konráda na jeho hradě Brno.

Když určovali místo, kde mají rozložit vojenské stany, vystoupil Vratislavův oblíbenec rytíř Zderad a řekl: "Myslím, králi, že tvůj syn Břetislav II. by měl tábořit tady přímo u vody, aby se mohl často koupat."
Někteří se zasmáli, protože věděli, že Zderad naráží na nemilou příhodu, která se stala mladému knížeti před několika roky při tažení proti Sasům - tehdy se přes varování koupal v řece sám a byl zajat cizími vojáky.

Jakmile se Břetislavovi II. doneslo, co o něm Zderad řekl, rozhodl se, že mu za tuto pohanu rytíř Zderad zaplatí. Domluvil se s přáteli a pozval Zderada na druhý den ráno na poradu. Ten nic zlého netušil a přišel. Královský syn však nečekal sám. Dovedl si celou svou družinu. Ta se na jeho povel na Zderada vrhla a zabila ho.

Až později si všichni uvědomili, co se stalo. Zderad, nejmilejší králův rádce, byl mrtev. Když se to král Vratislav II. dozvěděl, velice se zarmoutil. Přítele nechal pohřbít ve své rodinné hrobce, a tam, kde se ten ukrutný čin stal, dal postavit krásný památník.





Dovětek: v roce 1029 - po smrti polského krále Boleslava Chrabrého - ovládl Břetislav I. celou Moravu. Střídá svého otce Oldřicha I., a stává se vládcem celé (české) říše (1035-1055). Po něm dosedá do knížecího stolce jeho syn Spytihněv II. (1055-1061), kterého po šesti letech střídá jeho bratr Vratislav II (1061-1092).

Když Vratislav II. nechal obnovit moravské "úděly", vznikla tři údělná knížectví: v Brně, Olomouci a ve Znojmě, první dvě navrátil svým bratrům. A byl to právě brněnský kníže Konrád "Brněnský", který se mu téměř po 30ti letech jeho panování vzepřel. Příčinou vzájemného sporu bratrů bylo, že po smrti údělného knížete Oty "Olomouckého" (1087) svěřil král Vratislav II. olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi, s čímž se spravedlivý Konrád nechtěl smířit, a dál tvrdě bojoval za práva Otových potomků.

A jak celé tažení dopadlo? Při obléhání Brna došlo v královském vojsku ke vzpouře, kterou vedl Vratislavův syn - Břetislav II. Situace přiměla krále, aby podle "stařešinského řádu" (zákon vydal Břetislav I. roku 1055, byl to zákon o "nástupnictví nejstaršího Přemyslovce) určil za svého nástupce Konráda Brněnského. Oba bratři se pak usmířili, ale vzbouřený Vratislavův syn Břetislav II. raději prchl do Uher.

Příští rok (1091) král Vratislav II. zemřel, když se zranil při lovu. Jeho zbojný bratr Konrád vládl pouhý jeden rok. Po návratu z Uher převzal panovnictví Břetislav II. (1092-1100), a během této doby se mu podařilo vypudit Němce ze země, o což vždycky usiloval.

V souvislosti s touto pověstí je datována první písemná zmínka o Brně , a to v Kosmově kronice, která podává zprávu o tomto obležení.

12/2006
Křenova ulice, most přes Svitavu
12/2006
Sloup je ukrytý v malém parku
12/2006
Porta s kolem
12/2006
Detail
12/2006
Zderadův sloup
12/2006
prý stával jinde.
12/2006
Údajně na druhém břehu
12/2006
řeky Svitavy


Copyright © 2017, Jindřich Bíža
mail na autora webuemail

„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich