U sedmi Švábů

Domovnice se prý bála chodit do 1. patra, protože tam stál na stráži duch řádové sestry. V bytech nad schodištěm zase lidé slýchali hlasité modlitby a nářek. Jeden z nájemníků, pan Zikmund, prý jednou jen tak tak unikl smrti, když se jej na pavlači snažily zardousit neviditelné ruce. Škrcení ustalo, až když hlasitě zaklel.

A v noci podle pověsti u sklepa sedá dědeček s bílým rubášem a stříbrným plnovousem. Je to poslední mrtvý, který skončil ve zdejší márnici, když v domě bývala klášterní nemocnice, a prý čeká na vystřídání.

Vůbec nejhorší je ale Bílá paní, která se podle legendy v domě zjevuje - kdo ji spatří, do tří dnů zemře. Podle knihy pověstí Bílá paní dům chrání, a kdo na něj sáhne, se zlou se potáže.

Dům U sedmi Švábů měl velmi zajímavé sklepení a systém chodeb, které se podařilo poměrně dobře zdokumentovat. V blízkosti domu U sedmi Švábů stával kdysi hostinec stejného názvu.

Stával, dnes stejnojmenou restauraci najdete už jen pod Pražským hradem v Nerudově ulici.