Pověsti z hradů a zámků: Brněnský hrad - Jihomoravský kraj

Přemysl Otakar II. založil na kopci Špilberku hrad. Nejprve v něm vedl mírová jednání s Rudolfem Habsburským a pak přípravy k válečnému střetnutí s ním. Také jeho syn Václav II. hrad často užíval pro vladařská jednání. Po Přemyslovcích sloužil hrad Špilberk i všem Lucemburkům, Jiřímu z Poděbrad i Jagelloncům.

Když se stavělo město u hradu, šli se stavitelé poohlédnout v okolních lesích po vhodném místě, kde by zřídili kamenný lom. Chodili lesem, objevili už mnohá pěkná místa, hledali však ještě vhodnější. Tu zaslechnou najednou poděšené havraní krákání a hned nato hrozné a podivné zvuky – jakoby někde aspoň půl kopy lidí najednou chrápalo. Ustrnuli hrůzou. Ale zvědavost jim nedala, dodali si odvahy, šli podle zvuků, až se octli před velkou skalní slují. Přistoupil blíže, ale br, hned zas vyděšeně couvali.

Ze sluje zela dokořán otevřená ohromná tlama, z ní visel nestvůrný jazyk a v čelistech se bělaly veliké a ostré zuby. Byl to drak. Chrápal, až se celý les otřásal. Patrně si hověl spánkem po dobrém obědě. Všude před slují se válely čerstvě ohlodané i sluncem vybělené zvířecí i lidské kosti. Vyděšení stavitelé se hned rozeběhli zpět pro ozbrojence s jejich velitelem Trutem. Ten nemeškal a vydal se s ozbrojenci hned na místo. Vzali s sebou sekery, pily, řetězy a také živé tele. Drak dosud chrápal. I dal pan Trut nakácet stromů a postavit z nich opodál jeskyně velikou past – sklopec. Pod sklopec umístili živé tele. Pak se všichni vyškrábali na strmé skalisko nad jeskyní.

Tele pod sklopcem žalostně bečelo. Drak se probral a dlouho neotálel. Pochoutka ho vábila, až mu z tlamy sliny tekly. Vyřítil se z jeskyně, vletěl divoce do nastraženého sklopce, popadl tele, zahryzl se do něho, vtom bác, těžké kmeny dřevěné pasti se sesuly a přimáčkly ho k zemi. Ale netvor se jen tak lehce nedal. Začal sebou házet a zmítat se, že by byl z pasti málem utekl. Muži museli chvatně skácet ještě několik silných stromů a svrchu je na něj shodit, aby se nemohl z pasti vydrápat.

Drak dosud zuřivě cenil zuby a hrozně řval, takže se nikdo neodvážil k němu přistoupit. Nanesli tedy kolem něj roští a dříví a zapálili je. Teprve žár a dým obludu nadobro zahubily. Pan Trut dal potom z netvora stáhnout kůži a opatroval ji jako velkou vzácnost. Lidé poddaní i urození sem ze všech stran putovali, aby zhlédli podivné zvíře. Vycpaného draka uložili na hradě.

Jakmile bylo vystavěno nové město, byl drak zavěšen do radničního průjezdu, kde visí dodnes.



Víte o nějaké zajímavé pověsti, která se váže k našim hradům a zámkům?

Uvítáme, když nám ji pošlete na e-mail jindrich.biza@seznam.cz