Husí plácek

V mnoha různých průvodcích Pálavou se říká, že jednou ze zajímavostí Dolních Věstonic je tzv. "Husí plácek". Má jít o nevelké náměstíčko, které je pozoruhodné tím, že ho obklopují výhradně staré habánské vinné sklepy.

Faktem ale je, že pokud čekáte k sobě přimknuté malebné sklípky, nejspíš budete hodně zklamáni - nic takového zde totiž neuvidíte. Budiž nám náhradou "Kalendář věků", sprašový profil ve zrušeném lomu v zadním traktu penzionu U Langrů

Z původních habánských sklepů se zvenčí nedochovalo vůbec nic: většina nadzemních částí sklepů byla přestavěna v obytné domy a nebo byla upravena takovým způsobem, že sklepy - bez nadsázky - spíše připomínají železobetonové bunkry stavěné za 2. světové války; v tom horším případě byly sbourány.

Když jsme se chystali zajet si na Husí plácek poprvé, samozřejmě že jsme pátrali po nějakých dobových fotografiích, a tak se nám do ruky dostala jedna velmi pěkná knížka o jižní Moravě, ve které byla fotografie habánského vinného sklípku. V textu u ní stálo, že podobné sklepy obklopují celé náměstí. Jaká je ovšem skutečnost, posuďte sami; ke konci článku připojujeme dvě fotografie.

Závěrem dvě otázky - kdo byli habáni a jak se dostat k Husímu plácku?

Hnutí novokřtěnců vzniklo v r. 1524 ve Švýcarsku na základě Lutherova a Zvingliho učení. Základním principem jejich víry bylo společné vlastnictví veškerého majetku a život v komunitě. Habáni ("novokřtěnci") přišli na Pálavu z Německa někdy v průběhu 16. stol. kvůli tehdejší náboženské toleranci moravského a německého obyvatelstva (nebo spíše moravské šlechty, která tak mohla demonstrovat svoji suverenitu v otázkách náboženství, nehledě na zisky, které ji habáni přinášeli). Tato tolerance netrvala ovšem nějak dlouho; po bitvě na Bílé hoře (1620), kdy nastalo období silné rekatolizace českých zemí, byli habáni krátce na to (1622) vypuzeni. V 18. století přesídlují do Ameriky a Kanady. V současné době řada našich obcí s nimi opět navázala kontakt a konají se pravidelná roční setkání.

Habánská komunitá nebyla jen v Dolních Věstonicích, ale i v nedalekém Pavlově, Nových Mlýnech, Bílovicích a jinde. (Proto i jeden z největších producentů moravských vín - Bílovice - se na vinětách chlubí "vínem z habánských sklepů").

Husí plácek se nalézá o jednu ulici výš nad ulicí Sklepní, a pokud byste se k němu chtěli dostat, nezapomeňte po příjezdu od Brna za cedulí Dolních Věstonic odbočit po průjezdu první levotočivou zatáčkou do ulice doprava, a po ní pak pokračujte zhruba 100 metrů stále rovně.

Je jisté, že za mnohem větší pozornost stojí místní archeologické muzeum s nálezy z doby kamenné, sprašový profil "Kalendář věků" v místě bývalé cihelny, a nebo staroslovanské hradiště Vysoká zahrada.